V dnešním příspěvku se budu věnovat problému co dělám, když se nudím.
V první řadě se snažím nějak zabavit, samozřejmě. Nebaví mě jenom sedět doma na posteli a koukat do blba, takový případ nejsem. V týdnu s nudou problém nemám, protože jsem do 2:18 ve škole a potom mám většinou trénink nebo zápas, takže se domu dostanu až tak kolem 4:30 odpoledne a to se snažím se naučit na testy a kvízy co máme naplánovaný, takže jsem celkem zaneprázdněna.
Ale pak jsou tu dny, jako víkend a nebo dny, kdy nemám trénink, protože je venku ošklivo a nebo pršelo. V tyto dny mám občas problém se zabavit.
Nejhorší je to ale o víkendu, takže sem dám pár typů, co dělám já když se nudím a vím, že je využiji já až budu měsíc čekat na to, až začne zimní sezóna ve sportech a já budu moc začít s atletikou.
První věc co mě hned napadá je celkově úklid. Doma v Čechách jsem měla vždy na starost horní patro co se týče úklidu a vím, že jsem to z hloubi srdce nenáviděla. Každý týden jsem musela luxovat a každý 2 týdny utírat prach. Tady mám maličký, útulný pokojíček, ale co je jeho jediná nevýhoda je, že se tam strašně práší. A jelikož mám černý nábytek, je každé smítko prachu strašně vidět. Takže mi nezbývá nic jiného, něž každou sobotu dopoledne vyndat prostředky na prach a začít utírat. Naštěstí to netrvá moc dlouho. Potom si vezmu na pomoc lux a celý pokojík vyluxuji. Tato činnost naštěstí trvá taky jenom chvilku, protože moc volného prostoru tam nemám. Další věc, co mohu zahrnout do úklidu je praní prádla. To dělám taky o víkendu, kdy se mi nahrne špinavé oblečení v koši. Až tady si peru sama, protože doma pereme vždy vše dohromady, takže ze začátku byla sranda, když jsem se pořád ptala mamka s čím mám prát tohle a támhleto. Teď už jsem ale všemu přišla na kloub a už přesně vím co s čím a na jak dlouho. Taky když už dojde na nejhorší a je umytá myčka, tak se do toho dám a celou myčku vyndám a dám do ní špinavé nádobí, které se do ní předtím nevešlo.
Další věc co dělám když se nudím je čtení. Prostě si zalezu do pokojíčku, otevřu si čtečku a čtu si. Normálně čtu samozřejmě v češtině, ale tady jsem se rozhodla, že budu číst v angličtině. Přečetla jsem už 2 knížky a musím říct, že moje angličtina se musela zlepšit, protože to louskám jako nikdy předtím. Mám fakt radost, když vidím jak se moje angličtina, myslím že i díky tomu, zlepšuje.
Dále co dělám proti nudě je koukání na seriály. Tady v USA frčí netflix. Většina lidí to asi zná, ale kdo ne, tak je to prostě něco jako program, který si zaplatíte a přes wifi můžete koukat na cokoliv co obsahuje. Já jsem si teď strašně oblíbila "How I met your mother". Nikdy jsem to moc v oblibě neměla, ale teď kdy na to koukám od začátku, mě to hrozně baví. Teď jsem série 4 z 9 a už to taky loukám bez titulků.
Jak většina z vás víte, tak jsem celkem sportovně založený člověk, takže vás nepřekvapí, že další rada proti nudě bude cvičení. Obzvlášť o víkendu, kdy mám mnohem víc času, se snažím posilovat a běhat a když nemám z nějakého důvodu trénink, tak chodím místo toho běhat. Stačí mi bohatě 3 km protože je tu vše strašně do kopce a je tu takový dusno, že se tu špatně běhá, ale aspoň něco jsem pro sebe udělala a obzvlášť z toho mám dobrý pocit.
No a když už dojde na nejhorší tak píšu blog, pokud teda je co psát, sepisuji recepty do kuchařky, kterou jsme vymyslely s mojí hostmother. Je to kuchařka receptů z Česka a i z Ameriky. Prostě tam sbíráme recepty, které vaříme doma my a já je tu vařím jim, nebo receptů, které najdeme na internetu a chutnaly nám. No a nebo takové ty normální věci, jako koukání na videa, koukání na sociální sítě a nebo učení se. Tenhle týden máme benchmarks, což se dá popsat něco jako zápočty na vysoké škole,. kdy prostě píšete testy ze všeho co jste se v tom daném předmětu naučili za tu dobu. A máme to ve všech předmětech, takže budu psát 4 velké testy ze všeho co jsem se v nich naučila. No takže to bude sranda a musím se na to začít trošku dívat a připomínat si co jsme se vlastně učili.
No takže myslím, že jsem vypsala úplně vše co dělám proti nudě a doufám, že si z toho někdo vezme příklad, když se zrovna bude nudit.

Tak už jsem zde měsíc! Docela rychle to uteklo. Bála jsem se, že se to bude vláčet, ale ono nakonec ani tolik ne. Celkem hodně jsem toho tady za ten měsíc poznala. Takže tenhle článek bude takové shrnutí toho, co mě zde překvapilo, co mě zklamalo atd.
První, co bych asi zdůraznila, je asi počasí. Ano, čekala jsem, že tu bude horko, ale aby tady v půlce září bylo 35°, to jsem tedy vážně nečekala. Za ten měsíc jsem tu zažila jenom jeden den, kdy by pršelo a bylo nějak příjemně. Teď jsem se ale možná dočkala a s příchodem podzimu se možná už i ochladí a možná i zaprší. Upřímně to tu potřebujeme jako sůl. Pravda je, že už to začínám i pocit, že je lepší klima. Například, když hraji tenis, tak se i líp hraje a nejste zpocení jenom když stojíte, jak tomu bylo předtím.
Dále co mě překvapilo je, jak všude strašně moc klimatizují. Vážně strašně moc. Do školy chodím v dlouhých kalhotách a mikině, protože i když má být přes den 30°, tak v 6:30 je třeba 20° a to je celkem dobrý, ale ve škole je taková neskutečná zima, že musím mít mikinu. Nejhorší je ale pak, když jedu domu a je horko a dostanu ránu pěstí tím horkem co je venku. Co ale opravdu nechápu je, jak ostatní američtí studenti můžou chodit ve škole jenom v šortkách. Co je nejvíc vtipný je, když potkáte Američana v šortkách a mikině! Nebo ještě lepší je, když prší a oni mají šortky a nepromokavou bundu. A pokud jdu nakupovat, vždy si sebou musím brát mikinu nebo svetřík, protože i v obchodech je děsná zima.
Další co je zvláštní a typický, že do všeho dávají strašné množství ledu. V každém studeném nápoji je půlka sklenice ledu. U nás doma dokonce máme ledničku, která má extra "okýnko" ze kterého teče voda nebo z něho padá led. Já a moje mamka, která je původem taky Češka, tak to vůbec nevyužíváme, ale ostatní členové rodiny by vodu bez ledu asi nikdy nevypili. Divým se, že si ho nedávají i do čaje.
Poslední věc, která mě napadá, je ve spojitosti se školou. Každou druhou vyučovací hodinu máme tzv. daily announcement, což znamená, že přes školní rozhlas hlásí novinky co se bude dít atd. A na konci každého hlášení nás poprosí o to abychom se postavili na přísahu. Je to přísaha americké vlajce a já nevím co ještě, protože tomu upřímně nerozumím, ale každý ze studentů a učitelů to bere děsně vážně. Aby jste si nemysleli tak toto neodsuzuji, jenom mi to přijde trošku zvláštní. Vypadá to jako by se Amerika zasekla v období socializmu.
Jinak, žádné zklamání jsem zatím nezaregistrovala. Školou zatím proplouvám v pohodě, i když už jsem pocítila složitost anatomie. Ale tak se s tím nějak poperu.

V pátek 9.9. jsme ve škole měly "early release", což znamená, že má každá vyučovací hodina pouze 60 minut místo 87 a není žádný oběd a konec je tím pádem v 11:40. Takže jsem se domů dostala celkem brzy a mohla se těšit k moři. Ve 2 hodiny se moje hostmother vrátila z práce a mohli jsme vyrazit na Myrtle beach. Tato pláž/město se nachází v Jižní Karolíně, asi 3 hodiny jízdy autem. Cesta mi utekla rychle, protože jsem půlku z ní prospala, jelikož po týdnu vstávání v 5:30 jsem byla pěkně znavená. Na místo jsme dorazili kolem 6 hodiny večerní. Hotel byl obrovský, jak do výšky, tak co se týče rozlohou. Měli jsme pokoj v 11 patře z celkových 14, takže to byla celkem výška. Pokoj by se dal i považovat za apartmán, protože tam byla kuchyňka, oddělený pokoj s postelemi, obývací pokoj a balkon s výhledem na moře. Po vybalení všech věcí jsme se vydali na průzkum. První věc co mě překvapilo, že v hotelu mají starbucks, kde vám udělají některé nápoje. Potom jsme šli na pláž, kde jsme pozorovali krásný západ slunce. Pak jsme zavítali na chvíli do bazénu, a pak zpátky do pokoje. Jelikož jsem chtěla vidět východ slunce, který byl z našeho balkónu krásně viditelný, ustlala jsem si na rozkládacím gauči, který byl přímo u balkónu.
Další den jsem si nastavila budík na 6:45, 10 minut před východem slunce. Sedla jsem si na balkón a chvíli pozorovala lidi, kteří se procházeli na pláži a čekali na východ slunce, a pak to začalo. Byla to překrásná podívaná. Nikdy jsem východ slunce neviděla a tohle bylo úchvatný. Seděla jsem tam více než 30 minut a nemohla jsem se vynadívat. Pak se probudil i zbytek rodiny a vydali jsme se na snídani. Byl to obří bufet, kde měli úplně všechno. Přes vajíčka, slaninu, cereálie, jogurt, ovoce až k po vafle. Najedla jsem se dosyta a upřímně mi to vydrželo až do večeře s malou svačinkou. Pak jsme se oblékli, namazali a vyrazili na pláž. Byli jsme tam prakticky celý den jenom já jsem se vracela dřív kvůli tomu, že jsem chtěla vidět finále US Open. Přitom jsem telefonovala s přítelem se kterým jsem nemluvila celý měsíc. Poté už jsem jenom odpočívala a užívala si.
Další den jsem se vzbudila zase na východ slunce a společně s mojí hostmother jsme ho pozorovali. Po snídani jsme se sbalili a vyrazili do města. Měli jsme krátkou procházku po promenádě u pláže a pak jsme navštívili gift shop. Bylo ale děsné horko, takže se moc chodit venku nedalo. Náš výlet jsme zakončili jízdou na "ruském kole", která byla moc fajn.
Nakonec se nám výlet moc vydařil a jsem moc ráda, že jsem se podívala na nové místo a dokonce i do jiného státu.

Týden utekl jako voda a už je tu opět víkend. Nakonec ten týden ve škole nebyl tak strašný jak jsem myslela. Všechny předměty jsou celkem v pohodě a i učitelé jsou hodní. Vždy když se některý z nich zmíní, že jsem exchange student, všichni se ptají odkud a všichni to berou jako nejvíc cool věc. Co se týče testů tak zatím jsem psala jenom jeden quiz a to bylo úplně easy. Jinak příští týden mám testy ze všech předmětů, kromě foods. No budu se muset učit, protože některé věci jsou celkem těžké, hlavně v anatomii, ale tak snad to zvládnu. Nejvíc na pohodu předmět je foods. Zatím se jenom učíme o nutričních věcech a malujeme a tvoříme. Ale prý za dva týdny půjdeme konečně do kuchyně. A učitelka nám slíbila, že nám upeče red velvet cake, tak ochutnám něco nového.
V úterý jsem měla první tenisový trénink. Musím říct, že nás trénuje celkem asi 24 holek, takže je to takové chaotické. Trenér je moc fajn a po tréninku jsem jela s pár bláznivýma holkama domů, takže aspoň jsem si popovídala, i když hrozně rychle mluvily.
A ve středu se konal můj první tenisový match. Odcházela jsem ze školy už ve 2 hodiny a šla jsem se převléknout. Potom jsme jeli školním minibusem, který je mimochodem bílý a poloviční, než normální školní autobus, asi 15 minut za město do Midlle creek. Tam jsme se rozehrály, a pak nás čekaly čtyřhry. Hrála jsem s Marii a docela nám to šlo. Co mě ale překvapilo je to, že se tady čtyřhry hrají na 1 set a do 8 gemů. Takže jsme vyhrály 8:1, a pak jsem si chvíli odpočinula a šla na dvouhru. Hrála jsem nasazenou 2 a i přes to nesnesitelné vedro jsem vyhrála 6:1, 6:0. Venku bylo asi 35° C , takže jsme všichni hledali stín, kde jsme se mohli schovat před spalujícím sluncem. Jedna maminka mojí spoluhráčky přinesla dokonce nějaké iontové nápoje a plno ovesných sušenek. Takže jsme měli co papkat. Skončili jsme kolem 18:30 a o jeden zápas jsme nakonec prohráli. Domů jsem se dostala kolem 7 hodiny, když mě Brian vyzvedl ve škole. Byla jsem zpocená, unavená, ale šťastná, že jsem si zahrála. Příští týden nás čekají dva zápasy za sebou.
Předpověď počasí na pátek hlásila hurikán na Floridě, který bude postupovat podle východního pobřeží směrem na sever. Už ve čtvrtek se začalo postupně ochlazovat a v pátek mělo celý den pršet. Když jsem odcházela v 6:30 na autobus, byla tma jako v noci, protože na obloze byly obrovské, černé mraky. Zatím nepršelo, ale když jsem šla do školy už začalo kapat. Takže asi kolem 8 hodiny začalo pořádně pršet a pršelo celý den. Nejhorší bylo, když chcete přejít z hlavní budovy do mobilních domků, kde mám já například hodinu jídel a musíte jít asi 5 minut venkem a do toho vám ukrutně leje. Samozřejmě trénink nebyl, takže jsem se domů dostala kolem 15:00. Nedalo se vlastně dělat nic jiného než sedět doma, takže jsem se rozhodla, že začnu sledovat nějaký seriál a zlepším si angličtinu. Moje volba padla na "How I met your mother"  a hned jsem si to zamilovala. Ta největší bouřka přišla kolem 8 hodiny večer, kdy začalo šíleně foukat, a tak jsme v dešti schovávali polštáře z terasy. Bouřka byla celou noc a další den ráno to vůbec nevypadalo, že nějaká bouřka byla. Hned všechno uschlo.
A nyní už bude zase jenom ukrutné horko.

První vyhraný match!

6:30 ráno

Můj pacient na hodinu health science. 

Dne 1.9. začal můj den 5:30, kdy mi u postele začal vyřvávat budík. Ano čtete dobře v 5:30. Začíná totiž můj první školní den. Dobelhala jsem se do kuchyně, kde jsem postavila vodu na čaj a rozhodla jsem se, že si udělám jogurt s ovocem, protože na nějaké vyváření ovesné kaše jsem fakt neměla náladu. Venku v tuto dobu byla stále tma, takže to byl celkem nezvyk, když celý prázdniny vstáváte za světla. Po snídani jsem se doškrábala nahoru do koupelny, pak jsem se šla obléknout, naštěstí jsem si oblečení připravila večer předtím. Potom jsem se už nějak zcivilizovala a pak už jenom poslední zastávka v kuchyni pro krabičku s obědem, a pak šup na autobus. Autobus odjíždí v 6:35 a na zastávku to mám asi 3 minuty pomalou chůzí, ale stejně jsem radši vyšla v 6:28, abych měla jistotu, že mi neujede. Cestou na autobus už začíná svítat, ale stejně ještě není světlo. Autobus staví ještě v jednom sousedství a pak už jede rovnou do školy. Do školy jsem přijela kolem 7 hodiny a moje první zastávka byla v kanceláři pro studenty, protože jsem si zapomněla rozvrh a nevěděla jsem, kde mám svojí 2 hodinu. Našla jsem svoji koordinátorku a ta mi vysvětlila, že na zdi jsou napsaný jména podle tříd a tam najdu svoje jméno i s číslem mé třídy, kde budu mít první hodinu. Taky jsem ji poprosila o papír pro ministerstvo školství a taky jsem ji požádala, jestli by mi pomohla najít tenisového trenéra, protože všechny papíry jsem vyplnila a odevzdala, ale nedostali jsme žádnou odpověď, kdy mám trénink.
Došla jsem tedy do mé třídy a před třídou stál vysoký učitel, ale nebyl to můj učitel historie, kterého jsem měla mít danou hodinu. Pozdravil mě divnou větou a já jsem si myslela, že už jsem tak nervózní, že už ani nerozumím angličtině, a tak jsem na něj koukala, jako kdyby spadl z višně, a on se mě zeptal, že to není pozdrav v mém jazyce, a když mi ukázal ten papír z tím slovem, bylo tam napsáno "privet", což je rusky! Tak jsem mu vysvětlila, že je to rusky, a že já jsem z Česka a u nás se říká "ahoj". Tak byl chudák trošku ztrapněn, ale nakonec se ukázalo, že je to tenisový kouč a že mě přišel pozdravit a říct, kdy máme trénink. Nakonec se ukázalo, že je moc fajn.
Moje první hodina byla historie, kterou mám ale normálně až jako druhou hodinu, ale první den to bylo přeházený. Vyplňovali jsme nějaké papíry a seznamovali jsme se se školními pravidly. Taky nám na konci řekl, co budeme brát na hodině historie. Další hodina byla health science, kterou mám normálně hned jako první, a tam máme moc fajn starou učitelku, která nám pořád něco vypráví a dělá hodiny zajímavé. Další hodina jsou foods. Zahrnuje to vaření a získávání informací o nutričních věcech. Učitelka je trošku při těle černoška, sice mluví trošku rychle, ale jde jí rozumět, ale hlavní je, že její hodiny jsou spíš takové volnější. Potom jsme měli oběd. Normálně máme oběd mezi druhou a třetí hodinou, ale první dny je to trošku jinak. Seděla jsem u stolu s Marleen, mojí kamarádkou z předchozí hodiny a jejími kamarádkami. Potom mě čekala už jenom hodina anatomie, která bude asi ze všech nejtěžší, ale já věřím, že když si to každý den aspoň jednou přečtu, že to bude OK.
Po škole jsem se snažila už najít autobus, ale to se mi podařilo hned na poprvé, a pak už šupky domů. Nakonec můj první den školy nebyl tak strašný, i když jsem byla strašně nervózní. Sice nerozumím všemu, ale kdykoliv můžu použít slovník a učitelé jsou moc milí, když vědí, že jsem exchange student.