IMPRESSIONS AFTER 1 MONTH

Tak už jsem zde měsíc! Docela rychle to uteklo. Bála jsem se, že se to bude vláčet, ale ono nakonec ani tolik ne. Celkem hodně jsem toho tady za ten měsíc poznala. Takže tenhle článek bude takové shrnutí toho, co mě zde překvapilo, co mě zklamalo atd.
První, co bych asi zdůraznila, je asi počasí. Ano, čekala jsem, že tu bude horko, ale aby tady v půlce září bylo 35°, to jsem tedy vážně nečekala. Za ten měsíc jsem tu zažila jenom jeden den, kdy by pršelo a bylo nějak příjemně. Teď jsem se ale možná dočkala a s příchodem podzimu se možná už i ochladí a možná i zaprší. Upřímně to tu potřebujeme jako sůl. Pravda je, že už to začínám i pocit, že je lepší klima. Například, když hraji tenis, tak se i líp hraje a nejste zpocení jenom když stojíte, jak tomu bylo předtím.
Dále co mě překvapilo je, jak všude strašně moc klimatizují. Vážně strašně moc. Do školy chodím v dlouhých kalhotách a mikině, protože i když má být přes den 30°, tak v 6:30 je třeba 20° a to je celkem dobrý, ale ve škole je taková neskutečná zima, že musím mít mikinu. Nejhorší je ale pak, když jedu domu a je horko a dostanu ránu pěstí tím horkem co je venku. Co ale opravdu nechápu je, jak ostatní američtí studenti můžou chodit ve škole jenom v šortkách. Co je nejvíc vtipný je, když potkáte Američana v šortkách a mikině! Nebo ještě lepší je, když prší a oni mají šortky a nepromokavou bundu. A pokud jdu nakupovat, vždy si sebou musím brát mikinu nebo svetřík, protože i v obchodech je děsná zima.
Další co je zvláštní a typický, že do všeho dávají strašné množství ledu. V každém studeném nápoji je půlka sklenice ledu. U nás doma dokonce máme ledničku, která má extra "okýnko" ze kterého teče voda nebo z něho padá led. Já a moje mamka, která je původem taky Češka, tak to vůbec nevyužíváme, ale ostatní členové rodiny by vodu bez ledu asi nikdy nevypili. Divým se, že si ho nedávají i do čaje.
Poslední věc, která mě napadá, je ve spojitosti se školou. Každou druhou vyučovací hodinu máme tzv. daily announcement, což znamená, že přes školní rozhlas hlásí novinky co se bude dít atd. A na konci každého hlášení nás poprosí o to abychom se postavili na přísahu. Je to přísaha americké vlajce a já nevím co ještě, protože tomu upřímně nerozumím, ale každý ze studentů a učitelů to bere děsně vážně. Aby jste si nemysleli tak toto neodsuzuji, jenom mi to přijde trošku zvláštní. Vypadá to jako by se Amerika zasekla v období socializmu.
Jinak, žádné zklamání jsem zatím nezaregistrovala. Školou zatím proplouvám v pohodě, i když už jsem pocítila složitost anatomie. Ale tak se s tím nějak poperu.