Tento týden se událo opět spoustu zajímavých věcí a já jsem se rozhodla, že vás o to nenechám připravit, takže jsem zase zasedla za počítač a sepíši vám celý tento týden.
Již z minulého týdne jsme věděli, že v pondělí se máme dostavit do školního auditória na 18:00, kvůli letterman night. Abych objasnila co to znamená. Skoro všechny sporty mají 2 týmy. JV to jsou ti slabší Varsity, což jsou ti nejlepší z týmu. No a tato award night oslavuje tyto hráče a předávají se takzvané Letters. Což zní trošku jako dopis, ale opak je pravdou. Ale nebudu předbíhat. Mojí 4. školní hodinu jsem dostala pozvání od mého tenisového trenéra na tuto akci, ale jak jsem již zmínila, jelikož všichni atleti z tracku jsou ve Varsity, měli jsme tam být také. Brian mě odvezl před prací k Alysse, která mě měla vzít s sebou. Přijeli jsme tam a ceremoniál již začal cross country. Všichni tam stáli a trenér vyhlašoval dva hráče. Jeden dostal cenu za "most outstanding player", což se dá přeložit jako ten nejlepší, a pak ten další je prostě pro někoho, kdo se snažil, kdo pomáhal a tak. Prostě pro miláčka trenérů. A ceremoniál šel podle pořadí sportů v každé sezóně. Přišel na řadu tenis a můj trenér šel vyhlašovat ceny. No a vždycky ten trenér předtím než vyhlásil tu osobu, pronesl něco o něm. No a když zmínil Českou republiku bylo mi jasné,  že tu cenu dostanu já. Strašně moc lidí na mě koukalo, když jsem šla na pódium a byli překvapeni, že jsem hrála tenis. Bylo to moc příjemné překvapení. Ceremoniál se táhl děsně dlouho, a když už se přešlo i přes track a nic jsme nedostali, rozhodli jsme se jet domů. Další den ráno jsme zjistili, že ty Letters se dávali po ceremoniálu v tělocvičně. Ale mohli jsme si je vyzvednout a trenér se mě ptal jako jestli jsem fakt hrála tenis, že to vůbec netušil. Fotku onoho Letters budete mít dole pod článkem a popsala bych to jako obří nášivku. :D
Přišel pátek a s Alyssou jsme byli domluveni, že k ní po škole půjdu a budu u ní spát, páč další den ráno se konal 5K run, který byl hned vedle jejího domu. Dojeli jsme tedy jejím autobusem domu a šli jsme do Thanks a Latte, což je úžasná a útulná kavárnička. A jelikož tento týden Alyssa vyhrála volbu na post Pokladníka na příští rok a já měla dárkovou kartu, slíbila jsem ji kafe a něco sladkého. Dali jsme si obě ledové latte, jelikož bylo horko a napůl borůvkového muffina. Pane jo, ten byl plný borůvek a naprsto úžasný. Strávili jsme tam dvě hodiny a pak jsme se vrátili k ní domů. Šli jsme na chvíli do bazénu a kolem 18:30 jsme se vydali do Cary, vyzvednout naše startovní balíčky. Už jsme měli celkem hlad a tak jsem rozhodla večeři v Panera Bread. Miluju tu "restauraci" a už dlouho jsem ji neměla. Odtamtud jsme jeli na Balloon festival. Je to tady ve Fuquay Varina a Alyssy mamka tam měla food truck. Zaparkovali jsme ve městě a že to dojdeme pěšky, protože parkování stojí hodně, ale cesta nakonec trvala snad 30 minut. Unavení jsme tam došli, ale už se stmívalo a ty horkovzdušné balóny svítili, jak pod nimi zapalovali ten kahan. Udělali jsme si fotky, našli jsme Alyssy mámu a pochodili kolem. V 10 nás vykopli a tentokrát jsme byli chytřejší a vzali si shuttle do 3/4 cesty a pak jsme to v klidu došli. Usnuli jsme kolem půlnoci.
Další den jsem se vzbudila v 6:30 ráno, protože v domě začalo být rušno, protože oba rodiče pomáhali na 5K a museli tam být na 8 hodinu. Musela jsem do sebe dát kafe a banán, abych měla něco v sobě a neběžela hladová a v 8 jsme vyrazili. V 9 to oficiálně začalo. Můj cíl byl zaběhnout pod 31 minut. Alyssa říkala, že když budeme držet s Jennou, bude to fajn. Nasadila jsem sluchátka a běžela jsem. Po nějaké době se otočím a nikdo nikde. Holky byly fuč. No nic, prostě jsem běžela. Byl tam ke konci trošku prudší kopec, tak jsem přišla v rychlochůzi, ale jinak jinak jsem celou dobu běžela. Doběhla jsem do cíle v čase 29:09 a můj čas na jeden kilometr byl 5:46. Takhle rychle jsem snad nikdy neběžela. :D Potom se tahali ceny a tak a Alyssy rodina jich pár vyhrála, včetně 1 velké pizzy. Po příchodu domu jsem jim upekla slíbený štrůdl, který všichni chválili a pak jsme zajeli pro pizzu. Byla moc dobrá a vůbec ne tak tlustá jak všechny americké jsou. Nu a potom mě Alyssy mamka odvezla domu.
Musím říct, že běžet 5K byl opravdový zážitek, ale z důvodu horka to bylo i celkem náročné. Tento týden byl obecně moc fajn a ve škole mi zbývají už jen 4 dny a 3 dny testů a hotovo. A celkově mi už zbývá jen 19 dní. Nevím jak se mám cítit po takových chvílích. Bude mi to moc chybět.

Onen slavný Letter

Tento týden byl ve znamení smutku i radostí. Nevím přesně jak se mám cítit ještě teď, ale rozhodla jsem se, že vám napíši co se za tento týden událo.
V úterý jsem se ráno před odchodem do školy koukala na zprávy, jak je mým zvykem každé ráno, a byla tam reportáž o klučinovi, co se utopil v jezeře. Nevěnovala jsem tomu moc velkou pozornost. Po skončení školy, jsem se před odchodem na autobus sešla s Annou a Niki a Niki brečela. Zeptala jsem se co se děje a obě s Annou mi řekli, že náš kamarád se utopil. Okamžitě jsem si to spojila s ranní reportáží a zůstala tam stát s otevřenou pusou. Hlavou se mi honilo tolik myšlenek. Přijela jsem domu a rozklikla si zprávy a tam byla reportáž o této události. Podle článku, dva kluci plavali v jezeře a David se potopil pod vodu a když ho Devon (což je mimochodem náš hodně dobrý kamaráda, který jen s námi exchange už od začátku školního roku), nemohl najít, zavolal pomoc, ale už mu nešlo pomoci. Prý plaval v džínách a unavil se v půlce jezera a ty nasáklé džíny ho stáhli ke dnu. Ten den měla Kayla sbor ve škole, takže jsem aspoň na chvíli přišla na jiné myšlenky, ale i tak jsem si pořád nedokázala připustit, že se toto stalo.
Ve středu se před školou vytvořil pomníček na jeho památku. Byla to rána pro celou školu. Ve čtvrtek to bylo o něco veselejší, protože Brian a Kayla měli narozeniny. Pro Briana to bylo blbý, protože musel pracovat, ale aspoň přišel večer na večeři a na cheesecake. Kayle jsem dala nějaký sladkosti a nějakou kosmetiku a byla nadšená tak jsem ráda, že se jí dárek líbil. V pátek bylo domluveno, že v 7 hodin ráno se u Davidova pomníku vypustí balónky. Bylo to moc hezké a také smutné. Ale byl už konec týdne a opět utekl strašně rychle.
V sobotu se konala narozeninová párty v United Skates of America. Ráno jsem vstala v 8 a šla si zaběhat, protože celý týden bylo kolem 33 stupňů a v pátek jsem byla tak unavená, že jsem si běh vyměnila za sobotu. Ráno bylo sice o něco chladněji, ale stejně jsem byla celá zpocená. V 11:30 jsme vyrazili na párty. Bylo to v aréně, kde si půjčíte brusle a bruslíte na čtyřkolečkových bruslích. Měli jsme pizzu, dort a bruslili jsme, byla to sranda. Když jsme přijeli domu, šli jsme hend do bazénu, protože bylo horko a akorát ho otevřeli. Bylo to super se zchladit. Byli jsme tam až do 7 a večeři jsme měli nakonec až v 8:30. Pak už nás všechny 3 kamarádky spali, no byl to blázinec. Dnes, v neděli se celkem ochladilo, ale stejnak jsme skončili v bazénu. Četla jsem si knížku Velký Gatsby, protože se musím připravovat na rozdílové zkoušky, co mě čekají až se vrátím.
Ve škole už nám zbývá pouze 9 dní a pro mě 3 zkouškové dny a jsme hotovi se školou. Nemůžu tomu uvěřit jak moc rychle to letí. Příští víkend bude plný nových zážitků, tak vám dám vědět, co zajímavého budu dělat.

Vím, že jsem už zase dlouho nepsala, ale věřte mi, že jsem na vás nezapomněla. Jen je toho poslední dobou trošku hodně a nestíhám psát. Abych to tedy nějak shrnula. Už je to tedy 2 týdny co nám skončil track a já jsem vám furt nenapsala jak vlastně probíhal náš závěrečný meet. Celý tento meet byl vlastně pro seniory a ty co letos maturují. A mě bylo řečeno, že jelikož budu taky odjíždět, tak že budu pro tento den senior i když jsem vlastně junior. Takže jsme před začátkem meetu měli ceremoniál, kdy trenérka řekla něco o nás a vyfotili nás každého zvlášť. Poté jsme běželi každý své disciplíny jako normálně. Já jsem u cílové čáry nechala na stole americkou vlajku aby ji každý mohl podepsat. Když jsem na konci meetu odcházela domu, byla ta vlajka skoro celá plná vzkazů a podpisů. Měla jsem slzy na krajíčku. Nejvíc mě dojalo to, že když jsme odcházeli tak u vstupu viseli fotky každého z nás v rámečku. Chtěla jsem si ji vyfotit, ale bylo mi řečeno, že si ji můžu vzít domů. To mě dojalo. Bylo mi smutno, že track skončil. Byl to moc fajn čas strávený s lidmi, které mám ráda.
Tento týden byl velmi zajímavý. Ve čtvrtek byla award night a já jsem byla pozvaná na ceremoniál, že dostanu ocenění. Věděla jsem, že to bude za biologii. Brian mě odvezl na 18:30, ale nezačalo to dřív jak v 19. Před ceremoniálem nás dali do řady, podle toho jak půjdeme na podium, a pak už to začalo. Proslov ředitele, přísaha, předávání cen... No dostala jsem se domu kolem 20 hodiny a byla jsem ráda, i když teda zkomolili moje jméno na diplomu, ale tak co.
V pátek jsme neměli školu, jelikož byl teacher workday a Alyssa a její mamka mě opět pozvali na pláž. Vyjeli jsme po 8:30 ráno a cesta byla plynulá. Jelo nás tentokrát hodně. 4 auta. Strávili jsme na pláži až do 18 hodin a bylo to 6 hodin plné legrace, her, jídla.. No prostě super den. Jeli jsme domu po 18. hodině a jelikož cesta trvá přes dvě hodiny, měli jsme hlad a tak jsme se stavili v Chick-fil-a na jídlo. Dala jsem si wrap s kuřecím masem a bylo to výborný. Domu jsme přijeli po 21:30 a já jsem byla zralá na to si jít lehnout. Byla jsem strašně unavená.
V sobotu jsme měli naplánovanou birthday party, protože Anna slavila 19. narozeniny. Kolem 14. hodiny mě hostmom odvezla k AnnaMay domu, kde jsme společně se Safou a Jessicou pekli takový menší dezert pro Annu. Poté jsme ji překvapili dárky a zákuskem a kolem 17:00 jsme vyjeli do předměstí Raleigh na sushi. Byla tam akce 1+1 zdarma a tak jsem si dala vlastně dvě rolky za 10 dollarů. Měla jsem jednu s tuňákem a jednu s lososem. Bylo to naprosto úžasné!! Potom jsme se rozhodli, že zajedeme na domácí zmrzlinu. Panečku, takový výběr příchutí jsem snad nikde neviděla. Po ochutnávce pistáciové zmrzliny, kde byli dokonce obří kousky pistácií jsem neodolala a dala si jeden "kopeček". No ona to byla spíš nálož než kopeček. Ale snědla jsem to celé, protože to bylo naprosto úžasné. Pak už následovala jen cesta domů.
Příští týden by měl být plný super věcí, tak se budu snažit nezapomenout a napsat vám opět nějaké shrnutí z následujícího týdne.