Minulý víkend se odehrával v duchu podzimních festivalů. V sobotu jsme se vydali asi na 40 minutovou jízdu na Gross Farm. Byl to veřejný festival, ale firma, kde pracují moji hostrodiče, nás pozvala a vstup jsme měli zadarmo. Taky jsme zadarmo měli bufet s jídlem, kde bylo všechno od těstoviny přes maso, hamburgery a dezert. Takže jsme se nadlábli, protože jsme nic neobědvali a pak jsme se vydali dovnitř. Nejdříve jsme se vydali na závod traktorů, což byl závod šlapacích traktorů pro dospělé. Musím říct, že to byla sranda. Pak jsme se rozhodli vystát si frontu a projet se na korbě traktoru kolem celé farmy. Jelikož jsme dostali poukaz na jedno jídlo nebo pití na festivalu zdarma, vystáli jsme si frontu na domácí zmrzlinu a já si dala tu největší zmrzlinu co šla. Dala jsem si dýňovou a pekanový ořech v obrovském kornoutu. Byla vynikající. Pak jsme se šli ztratit do kukuřicového labyrintu a nakonec jsme šli udělat nějaké fotky na dýňové pole. Festival jsme zakončili nákupem dýní. Po příjezdu domu se holky rozhodli, že budou vydlabávat dýně, tak jsem se připojila a vydlabala si svoji první dýni. Musím říct, že se mi celkem povedla, i když lehké to teda nebylo.
Další den byl další fall festtival, ale jenom pro naše sousedství. V sobotu jsem už upekla jablkový koláč se žmolenkou a ten jsem vzala s sebou, protože součástí festivalu bude také soutěž o nejlepší zákusek. Soutěžili jsme 3. Jedna měla typický americký jablečný koláč a druhá měla nějaký dýňový koláč, ale upřímně řečeno, moc vábně nevypadal. Takže jsme je nakrájela malé kousky a postupně koláč zmizel. Na konci jsme vyhlásili vítěze. Vyhrála paní s dýňovým koláče s 18 hlasy, následovala ji paní s americkým jablečným koláčem s 14 hlasy a poslední jsem byla já, ale s 13 hlasy, takže to bylo hodně těsně. No a pak tam samozřejmě byl bufet s plno jídly, sladkým, pítím no se vším jak je na Ameriku zvykem.
Nakonec tedy musím říct, že se oba dva festivaly vydařili a já jsem ráda, že jsem konečně byla součástí tohoto "dýňového" šílenství, protože jsem vždycky chtěla některé věci zkusit.

Jízda na korbě traktoru.

Největší zmrzka co jsem kdy měla. 

Moje první vydlabávání dýně.

Já a můj český jablečný koláč.

Již týden předem nám na internetu a všude možně hlásili, že na Severní Karolínu se řítí hurikán. Postupně během týdne to různě měnili, až se nakonec rozhodlo, že u nás bude celou sobotu pršet a foukat silný vítr. Předzvěsti se vyplnily.
Když jsem se v sobotu ráno vzbudila venku už asi nějakou chvíli pršelo, protože po silnicích se valili proudy vody. Na sobotu byl naplánovaný homecoming, takže všichni napjatě čekali, jestli se uskuteční nebo bude přesunut. Od rána se vlastně nikam jít nedalo, takže jediný co zbývalo bylo dělání věcí do školy a koukání na filmy. Věci do školy jsem udělala již ráno a po celý zbytek dne jsme společně s rodinou koukali na filmy. Stihli jsme vidět 3 díly Jurského parku. Film je to dobrý, ale že bych ho potřebovala vidět znovu to asi ne. Jinak se vlastně nic zvláštního co by stálo za zmínku nedělo, jelikož pršelo prakticky celý den a celou noc. Jenom ten vítr byl často dost silný, až jsem se bála aby nám to nevyvrátilo stromky na dvorku.
Na neděli jsme měli naplánovaný výlet do zoo. Měli jsme vyrážet kolem 9 a cestou se stavit v Dunkin donuts na snídani. Moje hostmum ale našla na facebooku video, jak moc jsou zaplavené ulice v našem městě a tak se nakonec rozhodlo nikam nejet a neriskovat, že bychom narazili na zaplavenou silnici. Takže jsme se s mojí hostmum a hostsister vydali zajet pro snídani. No ale jelikož půlka města neměla elektřinu dovedete si představit jaká fronta tam byla. Takže jsme to zkusili ještě v sousedním městě. Tam byla sice fronta taky ale ne zase tak hrozná, takže jsme si vystáli frontu a dali si kafe a něco k snídani. Když jsme se vrátili domu tak jsme se rozhodli, že vyzdobíme vnitřek a vnějšek baráku. Sice tedy děsně foukalo, ale bylo příjemně na to dělat něco venku, takže jsme celé dopoledne a kousek odpoledne zdobili domeček. Myslím, že se nám to moc povedlo. Odpoledne jsem strávila se svojí mladší hostsister díváním se na filmy, když v tom mi na snapchatu přišlo hodně zpráv o tom, že není škola. Podívala jsem se na internet a tam vážně visela zpráva, že všechny školy v našem okresku jsou zavřené z důvodu škod po hurikánu. No dovedete si představit jak nadšené jsme byli. A mě napadlo, že když máme tenhle víkend zadarmo vstupenky do zoo, proč ten výlet neuskutečnit v pondělí. Můj návrh byl nakonec schválen.
V pondělí ráno jsme si udělali s sebou nějakou sváču a v 9 hodin ráno jsme se vydali na cestu. Cesta nám trvala asi hodinu a půl. Počasí se povedlo na výlet. Bylo trošičku chladněji, ale přeci jenom když svítilo sluníčko, tak bylo příjemně teploučko. Zoo byla hezká, ale ne tak velká jako v Praze. Jediné mínus bylo to, že tam bylo hodně mezer, kde nebyla žádná zvířata. Ale jinak jako procházka to byla moc hezká. Zbytek dne jsme pak vlastně jenom koukali s Vanesskou na film, který jsme rozkoukali v neděli.

Jedna z našich halloweenských dekorací.

To je podoba ne? :D

 V pátek 30.9., poslední den září, se u nás ve škole konal zápas školního týmu ve fotbale. Tento den zrovna vyšel na early release, nevím jestli to bylo plánované schválně, ale každopádně jsme končili školu už v 11:40. Dohodli jsme se s dalšími exchange studenty, že na zápas půjdeme společně, a jelikož moje ukrajinská kamarádka neměla jak se dostat domů, tak jsem jí nabídla, že budeme odpoledne u nás a pak nás její hostmum odveze na zápas. Takže po škole jsme nasedli na autobus směrem k nám domů a hurá dom. U nás jsme koukali na film, ala Vlada byla unavená tak na chvíli usnula, ale tak aspoň si odpočinula. Po filmu jsme si šli zahrát ping pong, který máme teď doma nově. Pak jsme jenom chillovali na terásce a užívali sluníčka.
Kolem 5 hodiny nás moje hostmother odvezla do chick-fil-a, což je dá se říct fast food, kde ale dělají pouze výrobky z kuřete. Takže si můžete dát jak smažený kuře, tak grilovaný. No já jelikož nejsem na smažený věci, tak jsem si dala sandwich s grilovaným kuřetem a k tomu byli hranolky, ale ne takové na které jsme zvyklé z jiných fast foodů, ale takové ty mřížkované. Musím uznat, že to bylo moc dobré. Strávili jsme tam asi 30 minut a mezi tím se venku stačila přehnat obrovitánská průtrž mračen. Slejvák trval asi kolem 10 minut, ale venku bylo všude mokro. Tak jsme se zvedli a že se půjdeme projít okolo a podívat se co tam vůbec je, protože jsem nikdy neviděla celou tu oblast tam. Tak jsme se asi půl hodinky procházeli, a pak nás nenapadlo nic jiného, než že si dáme ještě nějaký dezert. Takže jsme zašli do jiného fast foodu, kde jsme si dali zmrzlinu s kousky orea a čokoládou. No řekla jsem si že small bude moc malý, tak jsem si dala medium, ale musím říct, že jsem měla problém to sníst. Ale bylo to vynikající.
V 6:30 nás vyzvedla Vlady hostmother a odvezla nás na zápas. Už ten den ráno, jsem si ve škole koupila tričko, které podporuje nemocné lidi, tak jsem si ho samozřejmě vzala na sebe. Vstupné bylo 7 dolarů, ale na to jak krásný hřiště a zázemí mají je to malá částka. Našli jsme zbytek skupiny a společně jsme se vydali do studentského kotle. Studentský kotel celý zápas stojí, takže to bylo trošku náročný, ale dalo se to. Atmosféra byla úžasná a i když moc neznám pravidla amerického fotbalu, tak za ty 3 hoďky jsem se je aspoň z části naučila. No po první polovině byl výsledek nerozhodný 14:14, ale na konci zápasu jsme vyhráli 23:14. No dovedete si představit jaký křik všude byl. Pak se najednou dav někam rozběhl, tak jsme je následovali. Jenže oni vyběhli na hřiště a my si neuvědomili, že pršelo a bude mokro. No tak si dovedete představit jak naše boty vypadali.
Domů jsem se dostala kolem 10 hodiny, boty jsem musela vyprat, protože vypadaly příšerně, ale ten den jsem si neuvěřitelně užila, a atmosféra je nepopsatelná.