Svoji cestu do Ameriky jsem započala na letišti Václava Havla v 6:00, kdy jsem odbavila na check in a dostala svou letenku do Ameriky. Loučení bylo náročné a netrvalo ani tak dlouho jak jsem předpokládala. Dále mě čekala prohlídka příručního zavazadla a mě. Stále jsem mávala své rodině a po projítí rámem jsem již naposledy zvedla svou paži a poslala vzdálenou pusu mojí rodině. Nyní jsem již byla odkázaná sama na sebe. Bylo celkem jednoduché se na letišti v Praze vyznat. Celkem rychle jsem našla svůj gate odkud jsem odlétala. Za chvíli nás volali k přepážce a odtud nás vyslali do autobusu, který nás následně převezl k letadlu. Cesta byla krátká, trvala necelou hoďku. Má první zastávka byla totiž ve Frankfurtu. Na přestup jsem měla necelé dvě hodiny i tak to bylo málo. Nejdříve jsem nemohla na tabuli najít odkud letí moje letadlo. Když jsem to našla tak jsem musela jít směrem k vydávání zavazadel a to mě zmátlo. Nakonec jsem vyšla ven z terminálu a musela jsem znovu přes všechny kontroly. No když mě viděli vystresovanou radši mě pustili. Na letadlo jsem se naloďovala půl hodiny před odletem a to se mě ještě ptali kam jedu, co tam budu dělat a chtěli vidět všechny papíry. Nakonec jsem si již sedla do letadla jako jedna z posledních a vyrazila směr NY. V letadle jsem pak jenom vyplnila papír do Ameriky a pak už jenom koukala na filmy a jedla. Ne jen že nám dali oběd, měli jsme taky zmrzliny a čokoládu. A hodně pití. Po příletu jsem musela projít kontrolou, kde mi vzali otisky prstů, vzala jsem kufry a šla směr exit. Bylo mi řečeno, že venku na mě bude čekat někdo s cedulí ICES, ale nikdo nikde. Po 10 minutách jsem začala být hysterická a chtělo se mi brečet, že na mě zapomněli. Nakonec přišla paní s velkou cedulí ICES a já vyrazila směrem k ní. Byla překvapená, že jsem byla hotová tak rychle. Pak jsme vyzvedli jiného studenta z Itálie, počkali na autobus a jeli do hotelu. Tam nám dali cedulky se jmény, heslem na wifi a kartou od pokoje.
O dalším dobrodružství v NY se dozvíte v dalším článku.
0 komentářů:
Okomentovat