K dnešnímu článku se ani nevztahují žádné fotky, ale řekla jsem si, že vám dám vědět jak tady probíhá konec semestru. nebo-li u vás pololetí. Je to tu velká událost, která je ale z ohledu psychiky trošku náročná. Tak tady vám přináším takový ohled za tím, co konec semestru obnáší.
V pondělí 16.1. jsme měli volno z důvodu oslavy svátku Martina Luthere Kinga Juniora. Musím říct, že ten den jsem nic nedělala jenom jsem se snažila tak nějak učit, ale znáte to. Když na něco koukáte už kolikátý den, tak se vám to i znechutí. V úterý byl poslední den opakování před závěrečnými zkouškami. Učitelé se do nás ještě snažili nacpat nějaké věci co se týče látky ze začátku roku, ale musím říct, že můj mozek už byl tak plný, že jsem rezignovala. No a ve středu to začalo. Jak můžete vidět z rozvrhu, který jsem vám přiložila, měli jsme vlastně první dvě a poslední dvě periody spojené v jednu a ve středu jsme měli testy z první a druhé periody. Pro mě to znamenal test z health science a american history. Test z health science se konal v počítačové učebně, takže jsme každý dostali přidělený počítač a odpovídali na otázky na počítači. Otázek bylo 100 a na dokončení testu jsme měli 2 hodiny, i když celá vyučovací hodina měla 3. Test byl úplně jednoduchý a měla jsem ho hotový za necelých 45 minut. No a potom už jsme vlastně jenom seděli ve třídě a čekali, než zazvoní na oběd. Já jsem si s sebou vzala knížku, takže jsem si většinu času četla. Po obědě mě čekal test z american history, ze kterého jsem byla asi nejvíce vystresovaná. Byl to test na 2 hodiny a obsahoval 40 otázek, z toho 2 psací. Problém ale byl to, že každá otázka obsahovala nějaký výňatek, který nám měl pomoci s odpovědí na otázku. No ale jelikož to byli nějaké staré texty rozuměla jsem polovině a text navíc vůbec nepomohl s odpovědí na otázku. Takže jsem nad testem strávila bez 5 minut celé 2 hodiny a na konci už jsem neměla ani sílu nic číst a všechny písmenky se mi slévali do jedné hromady, jak moc jsem byla unavená. Doma jsem se ještě snažila podívat na výpisky na další den, ale začala mě tak bolet hlava, že jsem byla ráda, že jsem si šla brzy lehnout.
Ve čtvrtek byl úplně stejný průběh. Můj první test byl z food, kde jsem si taky nebyla 100% jistá, protože naše učitelka nás toho moc nenaučila, ale test jsme měli opět na počítači, takže jsem ho vyplnila a zbytek hodiny jsme s holkami hrály stolní hry. Po obědě mě čekal můj závěrečný test a to test z anatomie. Test obsahoval 120 otázek, ale všechny už se vyskytly v alespoň jednom testu, takže test byl nakonec celkem jednoduchý. Knížka se na tyto dva dny stala mým nejlepším kamarádem a skoro jsem ji celou dočetla za dva dny. Přijela jsem domu a byla jsem strašně unavená, ale šťastná, protože teď mě čekalo 5 dní zaslouženého volna. Ptáte se proč 5 dní? Když se podíváte na rozvrh tak v pátek byli EOC testy z biologie a math I, v pondělí EOC testy z english II a v úterý make up testy pro ty co neprošli nebo chyběli. No a jelikož ani jedno z toho neměla tak jsem byla doma.
V pátek jsme se s holkami rozhodli, že pojedeme do obchodního centra v Raleigh. Je to obří obchodní centrum, kde mají dokonce h&m a navíc všude byli slevy. Koupila jsem si tam nový batoh, protože ten můj je už trošku v rozkladu. Poté jsme se vydali do malé útulné kavárničky na kafe. Už dlouho mám strašnou chuť na sushi a v jenom obchodě je prodávají, tak mě tam holky vzali a já si za odměnu koupila sushi. Nebylo až zas tak drahé a za odměnu, že jsem úspěšně dokončila první semestr jsem si ho dopřála. Od soboty až do pondělí jsem se jenom válela, protože naše rodina neměla žádný plán.
Dnes je úterý, poslední den před začátkem nového semestru. Domluvila jsem se s Annou, že spolu půjdeme do kina, takže ve 14:30 se sejdeme před kinem, shlédneme film Hidden Figure a poté si dáme pizzu, která má konečně tenkou kůrku, ne jako ty typické americké pizzy, kde je více těsta než vršku. Tak se těším.
V úterý 17.1. jsem tu byla 5 měsíců. Nemůžu tomu uvěřit, že už jsem v půlce svého pobytu. Ještě mě čeká výlet do Washingtonu D.C. a celý semestr, ale to uteče jako voda a za chvíli přijde loučení a návrat domů.
0 komentářů:
Okomentovat